Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům

Hlas z České republiky

Již nějakou dobu píši články o systematickém ignorování Lisabonské smlouvy. Dnes máme další významnou příležitost připomenout co se nám děje. Několik měsíců se věnujeme short videím, které jsou zaměřené na mezinárodní Dny. Nicméně tento se nás novinářů (grafických designerů) dotýká více než jiný. Videa k mezinárodním dnům včetně tohoto najdete na Youtube, Instagramu a Facebooku.

AUTOR: Mgr. Bc. Tomáš Kácel

Dne: 2.11.2025

Pomocník: Perplexity AI, Openart AI, Gemini Banana AI.

Dnes, 2. listopadu 2025, si celý svět připomíná Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům – den, který oslavuje práci novinářů a zároveň upozorňuje na alarmující skutečnost: téměř 90% vražd novinářů zůstává nevyřešeno. K tomuto mezinárodnímu hlasu se přidává i Tomáš Kácel (KICL), absolvent oboru Aplikovaná informatika se specializací Grafický design na Masarykově univerzitě v Brně, který jako novinář (grafický designér) nejen tento den podporuje, ale také upozorňuje na vlastní zkušenost se systematickým obtěžováním a diskriminací ze strany českých státních orgánů.wikipedia+2

Obrázek z našeho demonstrativního short videa ze sociálních sítí. Snažíme se na problém upozornit kde všude to jde.

https://www.youtube.com/shorts/WPiNVschb60 (video ke zhlédnutí v odkazu).

https://www.youtube.com/shorts/OQh0_ZER7l4 (video ke dni obětí - podobný mezinárodní den)

Motto dnešního dne: Spravedlnost pro novináře, spravedlnost pro společnost

"Když jsou novináři umlčeni, my všichni ztrácíme svůj hlas," prohlásil generální tajemník OSN António Guterres při letošní příležitosti. Tento výrok rezonuje nejen v konfliktních zónách, jako je Gaza či Ukrajina, ale i v demokratických zemích Evropské unie, kde novináři čelí právnímu obtěžování, zastrašování a systematickému ignorování jejich práv.un+3

Pokud s vámi jako z novinářem nebo jakoukoliv jinou fyzickou osobou státní správa nespolupracuje a mizí vám věci. Je to jako kdyby plánovali i vaše zmizení.

Historie Mezinárodního dne za ukončení beztrestnosti

Vznik tohoto památného dne sahá do roku 2013, kdy Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo rezolucí A/RES/68/163 prohlášení 2. listopadu jako Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům. Datum bylo vybráno jako vzpomínka na vraždu dvou francouzských novinářů v Mali dne 2. listopadu 2013, ale má také hlubší symboliku – připomíná masakr v Ampatuanu na Filipínách z 23. listopadu 2009, při němž bylo zavražděno 57 lidí včetně 32 novinářů a mediálních pracovníků, což byl nejsmrtelnější útok na novináře v moderní historii.unesco+1

Od založení UNESCO soustavně monitoruje zabíjení novinářů – od roku 2006 do roku 2024 bylo po celém světě zabito více než 1 700 novinářů, přičemž téměř 9 z 10 případů zůstává soudně nevyřešených. Rok 2025 pokračuje v tomto tragickém trendu: jen do listopadu bylo zabito nejméně 99 novinářů a mediálních pracovníků, z nichž 50 v Gaze, 8 na Ukrajině a 6 v Súdánu. Gaza se stala nejnebezpečnějším místem pro novináře v jakémkoli konfliktu v moderní historii.eeas.europa+5

Beztrestnost jako systémový problém

Podle UNESCO a dalších mezinárodních organizací je beztrestnost klíčovou překážkou při zajišťování bezpečnosti novinářů. Frank La Rue, bývalý asistent generálního ředitele UNESCO pro komunikaci a informace, upozorňuje, že "základní příčinu beztrestnosti je třeba přičíst nedostatku politické vůle provádět vyšetřování, včetně strachu z odplaty ze strany zločineckých sítí, kromě nedostatečných právních rámců, slabého soudního systému, nedostatku zdrojů přidělených na vymáhání práva, nedbalosti a korupce".wikipedia

Beztrestnost se netýká jen brutálních vražd novinářů, ale i systematického obtěžování, právního pronásledování, odepírání přístupu k informacím a psychologické manipulace, která slouží k umlčení investigativních hlasů. V Jemenu bylo od roku 2020 zdokumentováno více než 2 600 porušení práv novinářů, přičemž hútíové jsou odpovědní za drtivou většinu těchto zločinů – mnoho novinářů zůstává ve vazbě nebo zmizelo bez stopy.article19+2

Každý Úřad a veřejná instituce má své povinnosti vůči občanům. Nátlak a mizení spisu to ale nejsou.

KICL a osobní zkušenost s českým právním systémem

Do tohoto globálního kontextu vstupuje příběh Tomáše Kácela, absolventa Masarykovy univerzity v Brně, který jako novinář a grafický designér čelí v České republice systematickému obtěžování ze strany státních složek. Kácel tvrdí, že státní zastupitelství "kašle na článek 41 Lisabonské smlouvy" – tedy na právo na řádnou správu zakotvené v Listině základních práv Evropské unie.tomaskacel+4

Článek 41 Listiny základních práv EU stanovuje klíčové procesní záruky pro občany v jejich jednání s unijními institucemi i národními orgány, když implementují právo EU. Tento článek zahrnuje:ora.ox+2

Právo na nestranné, spravedlivé a včasné vyřízení věci (čl. 41 odst. 1)
Právo být vyslechnut před přijetím nepříznivého individuálního opatření (čl. 41 odst. 2a)
Právo na přístup k vlastnímu spisu při respektování oprávněných zájmů důvěrnosti (čl. 41 odst. 2b)competition-policy.europa+2
Povinnost správy odůvodnit svá rozhodnutí (čl. 41 odst. 2c)
Právo na náhradu škody způsobené institucemi Unie (čl. 41 odst. 3)

Podle Kácela mu český stát dlouhodobě zadržuje jeho spis a odmítá mu vydat i jeho sportovní evidenci. Takové jednání považuje za systematické obtěžování novinářů, jejich neobsluhování, tedy diskriminaci a perzekuci. Tato zkušenost není v evropském kontextu ojedinělá. Zprávy o obtěžování novinářů v České republice dokumentují případy slovního napadání, fyzických útoků a zastrašování, zejména ze strany politických představitelů.intellinews+2

Gaslighting a psychologická manipulace novinářů

Kácel ve svých článcích na stránkách tomaskacel.eu upozorňuje na fenomén gaslightingu – formu psychologické manipulace, při níž je oběť vedena k pochybnostem o své vlastní realitě, paměti a zdravém rozumu. Gaslighting je definován jako "úkladná forma manipulace a psychologické kontroly, kdy oběti jsou záměrně a systematicky krmeny falešnými informacemi, které je vedou k zpochybňování toho, co vnímají jako pravdu – často i ohledně sebe samých".npistanbul+3

V kontextu novinářské práce může gaslighting probíhat prostřednictvím:

Popírání skutečností – úřady popírají, že se určité události staly nebo že existují určité dokumenty
Zamlžování – změna zaměření diskuze zpochybněním věrohodnosti novináře
Bagatelizace – zlehčování obav novináře jako "přecitlivělosti" nebo "paranoje"
Odvedení pozornosti – vytváření alternativních narativů, které odvádějí pozornost od skutečných problémůmedicalnewstoday

Výzkum z České republiky ukazuje, že 76% českých novinářek zažilo sexuální obtěžování a většina z nich také čelila hrozbám, zastrašování, urážkám nebo porušení digitálního soukromí. Zatímco muži-novináři jsou napadáni kvůli politické orientaci a profesní reputaci, ženy-novinářky jsou napadány kvůli své inteligenci, vzhledu a pohlaví. Tato genderová dimenze násilí proti novinářům je dalším důkazem systematické diskriminace v oboru.commission.europa

https://www.tomaskacel.eu/books/gaslightning.php (pozn. autora: samostatný článek o gaslightning - přejeme pěkné čtení)

Český kontext: Svoboda tisku pod tlakem

Česká republika má relativně zdravou mainstreamovou mediální krajinu ve srovnání s mnoha zeměmi v regionu, ale čelí vlastním výzvám. Prezident Miloš Zeman byl dlouhodobě kritizován za urážení a vyhrožování médiím – v roce 2013 prohlásil, že někteří novináři "manipulují veřejné mínění", v roce 2017 žertoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že novinářů je příliš mnoho a někteří by měli být "zlikvidováni", a při tiskové konferenci v říjnu 2017 se objevil s maketou samopalu s nápisem "pro novináře".njc+2

V lednu 2018 byli novináři pokrývající volební noc na prezidentské kampani Zemana slovně napadeni, odstrčeni a bráněno jim ve filmování jeho podporovateli. Policie případ vyšetřovala pro narušení veřejného pořádku. Toto chování normalizuje násilí proti novinářům a vytváří atmosféru, ve které jsou útoky vnímány jako přijatelné.thenewfederalist+1

Evropská komise ve svých výročních zprávách o právním státu monitoruje vývoj v oblasti svobody médií a plurality ve všech členských státech EU. Česká republika sice není mezi nejhoršími zeměmi, ale existují znepokojivé trendy v oblasti politického tlaku na média a oligarchizace mediálních domů.ipi+3

Mezinárodní rámec ochrany novinářů

Evropská unie přijala několik legislativních nástrojů k posílení svobody médií a bezpečnosti novinářů:gov+1

Evropský zákon o svobodě médií (European Media Freedom Act)
Balíček opatření proti strategickým žalobám proti veřejné účasti (SLAPPs - Strategic Lawsuits Against Public Participation)
Doporučení o bezpečnosti novinářů
Platforma Rady Evropy na podporu ochrany žurnalismu a bezpečnosti novinářůcoe+1

Rada Evropy provozuje platformu, kde partnerské organizace mohou registrovat upozornění na bezpečnost novinářů a požadovat odpovědi od států na jednotlivá upozornění. Od dubna 2015 bylo zaznamenáno 749 upozornění ve 40 zemích, pouze dva členské státy EU – Irsko a Portugalsko – se zatím neobjevily mezi upozorněními.europarl.europa

Právo na přístup k informacím podle čl. 41 Listiny základních práv

Kácelův případ upozorňuje na konkrétní porušení článku 41 odst. 2 písm. b) Listiny základních práv EU, který zaručuje "právo každého na přístup ke svému spisu při respektování oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství".scholarlypublications.universiteitleiden+3

Toto právo bylo potvrzeno judikaturou Soudního dvora EU, který v případě SGL Carbon AG v. Commission uvedl, že "v řízeních, v nichž mohou být uloženy sankce, zejména pokuty nebo penále, je dodržování práv obhajoby základním principem práva Unie". Právo na přístup ke spisu umožňuje adresátům prohlásit si důkazy tak, aby mohli účinně vyjádřit své názory na předběžné závěry správního orgánu.era-comm+2

V kontextu národních orgánů implementujících právo EU existuje debata o tom, zda se článek 41 vztahuje pouze na instituce EU, nebo i na členské státy. Aktualizovaný vysvětlující memorandum k Listině uvádí, že "z judikatury Soudního dvora jednoznačně vyplývá, že požadavek respektovat základní práva definovaná v kontextu Unie je pro členské státy závazný pouze tehdy, když jednají v rámci působnosti unijního práva".academic.oup+3

Pokud český státní zástupce zadržuje novinářský spis v případu, který má souvislost s implementací práva EU (např. přeshraniční pohyb, ochrana osobních údajů podle GDPR, nebo přístup k veřejným informacím), pak by článek 41 měl být aplikovatelný a Kácel by měl mít právo na přístup ke svému spisu.ora.ox+2

když si stěžujete nebo na problém upozorňujete můžete být vnímán jako nepřítel.

Systematická diskriminace a perzekuce novinářů

Termín "systematické obtěžování" implikuje opakované, záměrné a strukturální jednání, které má za cíl umlčet, zastrašit nebo poškodit novináře při výkonu jeho profese. Podle mezinárodního práva a práva EU je diskriminace novinářů zakázána. Česká Listina základních práv a svobod v článku 17 zaručuje svobodu projevu a právo na informace, přičemž cenzura je výslovně zakázána.usoud+5

Pokud Kácel systematicky čelí:

Odepření přístupu k vlastnímu spisu (porušení čl. 41 odst. 2b Listiny základních práv EU)competition-policy.europa+1
Nevydání sportovní evidence (možné porušení práva na informace)
Dlouhodobému zadržování dokumentů bez řádného odůvodnění (porušení povinnosti odůvodnit rozhodnutí dle čl. 41 odst. 2c)ora.ox
Ignorování jeho žádostí a opravných prostředků (porušení práva na spravedlivé a včasné vyřízení dle čl. 41 odst. 1)fra.europa+1

pak se jedná o porušení základních procesních práv a může to naplňovat znaky diskriminace na základě profese a perzekuce kritického novináře.intellinews+3

Zprávy mezinárodních organizací dokumentují, že "novináři pokrývající obvinění z korupce nebo střetu zájmů vysokých státních úředníků někdy čelili online obtěžování". To potvrzuje, že Kácelova zkušenost není ojedinělá – existuje vzorec chování státních orgánů vůči investigativním novinářům, kteří odhalují nekalé praktiky.ecoi

Výzva k akci: Ukončení beztrestnosti začíná doma

Mezinárodní den za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům není jen připomínkou tragédií v konfliktních zónách – je to také výzva demokratickým státům, aby si poctivě prohlédly vlastní záznamy v ochraně novinářů a svobody tisku. Evropská komise ve svém prohlášení k dnešnímu dni zdůraznila, že "také pracujeme na řešení rostoucích hrozeb v digitální sféře, kde novináři stále častěji čelí koordinovanému obtěžování, nezákonnému sledování a online násilí".ifj+4

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval všechny vlády, aby "vyšetřily každý případ, stíhaly každého pachatele a zajistily, aby novináři mohli vykonávat svou práci svobodně všude". To platí stejně pro Sýrii, Jemen a Myanmar jako pro Českou republiku, Slovensko nebo Polsko.un

Závěr: Spravedlnost pro novináře je spravedlnost pro všechny

Příběh Tomáše Kácela (KICL) připomíná, že boj za ukončení beztrestnosti nezačíná a nekončí v konfliktních zónách. Začíná v kancelářích státních zastupitelství, v jednacích síních soudů, v redakcích a na ulicích demokratických států, kde se každý den rozhoduje, zda budou práva novinářů respektována, nebo ignorována.wikipedia+5

Článek 41 Lisabonské smlouvy není jen abstraktním právním textem – je to konkrétní nástroj ochrany občanů a novinářů před svévolí státní moci. Když státní orgány systematicky ignorují toto právo, podkopávají nejen důvěru ve veřejné instituce, ale i samotný právní stát a demokracii.eeas.europa+6

Novináři jako Tomáš Kácel hrají klíčovou roli v odhalování korupce, zneužívání moci a porušování lidských práv. Když jsou umlčováni prostřednictvím gaslightingu, právního obtěžování a odepření přístupu k informacím, celá společnost přichází o možnost kontrolovat ty, kdo mají moc.europa+2

Dnes, 2. listopadu 2025, při příležitosti Mezinárodního dne za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům, vyzýváme české státní orgány, aby:

Poskytly Tomáši Kácelovi plný přístup k jeho spisu v souladu s článkem 41 odst. 2 písm. b) Listiny základních práv EUcompetition-policy.europa+1
Vydaly mu jeho sportovní evidenci a všechny další dokumenty, na které má právo
Odůvodnily všechna svá rozhodnutí v souladu s článkem 41 odst. 2 písm. c)ora.ox
Ukončily jakékoli formy systematického obtěžování, diskriminace a perzekuce investigativních novinářůwikipedia+3
Zřídily nezávislý mechanismus pro vyšetřování stížností novinářů na postup státních orgánůcoe+1

Spravedlnost pro novináře je spravedlnost pro celou společnost. Když mlčí novináři, mlčíme všichni.unesco+4

Článek byl sepsán při příležitosti Mezinárodního dne za ukončení beztrestnosti trestných činů proti novinářům 2. listopadu 2025. Autor, Tomáš Kácel (KICL), je absolventem Masarykovy univerzity v Brně, obor Aplikovaná informatika se specializací Grafický design, novinář-grafický designér.

zdroje: