Heinz-Peter Röhr: podtitul: sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání.
Autor: Heinz-Peter Röhr:
Vydalo: 2010 originál, česká verze 2013.
éto knize jsem věnoval zhruba dva večery. Autor se snaží čtenáře seznámit se svými zkušenostmi s psychoterapií a léčbou psychických nemocí. Tato kniha má pomoci pochopit své problémy a vypořádat se s nimi pomocí hojně zastoupených reálných příkladů.
Zjednodušeně řečeno je problém rozdělen do 3 částí:
1. Část je nalezení tajného programu. Tajný program je vědomý nebo nevědomý proces v lidské mysli, který následně ovlivňuje chování člověka a jeho psychický stav. Vzniká většinou v raném dětství nebo někdy i v adolescenci.
Překlady tajných programů: jsem nedostatečný, nezakusil jsem dostatek, musím vše zvládnout sám. Jedná se o negativní emoce, které bráni člověku v rozvoji.
2. Antiprogram. Jedná se o zdánlivě řešení problému (tajného programu), který jej má vyřešit. Nicméně toto řešení problém ještě prohlubuje. V podstatě dojde k zhoršení, protože se jedná o vědomě či nevědomě zvolení špatného řešení problému. Příklady: výkonost, touha po uznání, perfekcionalizmus.
Každý antiprogram je protipól, tajného programu. Příklad souvislí s příkladem výše.
3. Nové programy. Nový program je jednání (emoce), které má nahradit antiprogram a správně tedy zvládnout tajný program: vždy si vystačím, ve mě samotné je vše, co potřebuji. Mohu vyhledat pomoc. Každému tajnému programu přísluší nějaký nový program. Úkolem člověka je jen identifikovat jej a nahradit jím antiprogram. Jedná se o pozitivní emoce a mínění o sobě sama. Nečekání na zázrak ani na vnější pomoc. Důležité je věřit v sebe své schopnosti a to s heslem tady a teď. Při Nasazení nového programu je někdy nutné od původního šoku (tajného programu) kapitulovat. Tedy smířit se s realitou a s okolnostmi (nemohl jsem se ubránit, nešlo mě neokrást, nedalo se uhnou) a nesváděl na sebe vinu.
Kapitulace samozřejmě není vzdát se, pouze reálně ohodnotit vzniklou situaci.
Autor také upozorňuje na náročnost vlastní analýzy a nalezení tajného programu, následně svého antiprogramu a také správného nového programu (a jeho dodržování). Především první část je nejtěžší (nalezení tajného programu). Jak uvádí, nejedná se ale o nic tak těžkého jako každý den s tajným programem žít. Stejně tak upozorňuje na nebezpečí regrese a na to že většina tajných programů vznikla již v dětství a zdůrazňuje vztah s rodiči či vychovateli. Dlouhodobé používání správných nových programů posiluje svobodu ducha a rozvoj osobnosti a pozitivní emoce u člověka.
Všechna práva vyhrazena: Obsah je chráněn autorským zákonem.